I přes to, že intersex* osoby tvoří podle odborných odhadů až 1,7 % populace [1], což je stejné procento, které tvoří například lidé se zrzavými vlasy, jejich problémy jsou širokou veřejností často přehlíženy. Pro základní pochopení toho, o jaké osoby bude v článku řeč, je vhodná definice, kterou použil bývalý Vysoký komisař OSN pro lidská práva Prince Zeid bin Ra'ad bin Zeid al-Hussein ve své technické poznámce k lidským právům intersex* osob. Ta zní následovně: ,,Intersex osoby se rodí se sexuálními charakteristikami, které nespadají do typických binárních představ o ženském a mužském tělu.” [2] Množství definic intersex* osob je nesčetné, avšak nezbytnou součástí každé z nich je pojem sexuální charakteristika, pod který můžeme zařadit primárně genitálie, gonády, reproduktivní orgány, chromozomy a hormony. [3] Neméně důležitá je zmíněná binarita, kterou můžeme chápat jako koncept rozdělení společnosti na ženy a muže, a to jak ve smyslu kulturním, tak v biologickém.
Jinými slovy, za intersex* považujeme někoho, kdo má odlišné sexuální charakteristiky od těch, které lékaři a společnost považují za běžné a spadající pod sociální normu. Jedná se tak o tzv. umbrella term zahrnující širokou škálu osob s intersexuálními variacemi, které mohou mít různou podobu. Tato tělesná diferenciace tak může být zřetelná už od narození, avšak u některých osob jsou tyto rysy patrné až v pubertě, u jiných nejsou spíš viditelné vůbec. [4] Je dobré myslet na to, že ne každá intersex* osoba by samu sebe takto označila. Je například běžné i označování se pomocí atributů, jako je například osoba s intersexuální variací či charakteristikou případně osoba narozená s intersexuálními vlastnostmi. I právě z toho důvodu je nutné brát zřetel na používání korektních termínů, a respektovat tak osobní volbu člověka, a to včetně označení, které je dané osobě příjemné.
Považuji za nezbytné čtenáře upozornit, že dle rezoluce Rady Evropy nehovoříme o určitém zdravotním stavu osob, ale spíše o přirozeně vyskytující se variaci lidí. [5] S tímto poměrně přelomovým rozhodnutím v chápání intersex* osob přichází Rada Evropy již v roce 2015. Nedá se však říct, že by ohledně daného tvrzení panovala v lékařské akademické obci shoda. V medicínském názvosloví se místo označení ,,intersex” setkáme spíše s termínem ,,porucha pohlavního vývoje” či ,,porucha sexuální diferenciace”. Obě tato označení jsou jak pro samotné intersex* osoby, tak pro aktivisty a odborníky v oblasti LGBTQI+, značně problematická. Termín ,,porucha” naznačuje, že se nejedná o pouhou odchylku od běžného stavu, ale že je s touto odlišností inherentně něco špatně, je nežádoucí, a je potřeba ji léčit. [6]
Porušování lidských práv intersex* osob
Stigmatizace, zasahování do osobní integrity, diskriminace, eugenické praktiky a omezený přístup ke spravedlnosti a zdravotní péči jsou některé z mnoha problémů, kterým většina intersex* osob musí během svého života čelit. Jejich nerovné postavení pochopitelně zasahuje do každodenního života. Častými místy, kde intersex* osoby mohou pociťovat segregaci, je prostředí školy, sportů či vězení.
Valná většina států i v dnešní době vyžaduje binární rozdělení společnosti na muže a ženy, což se v právu odráží například potřebou identifikace pohlaví na osobních dokumentech, počínaje rodným listem až po řidičský průkaz. Věřím, že tato až obsesivní potřeba řazení jednotlivců do tradičních a v jistém smyslu pohodlných kategorií, by se dala kritizovat z mnoha úhlů pohledu, nicméně ve svém článku bych se raději zaměřila na důsledky, které pro intersex* osoby vyplývajíćí z této historicky vžité evropské praxe vyplývající pro osoby s intersexuálními vlastnostmi.
Osoby, které se narodí s intersex* variací, do výše zmíněné binární představy o lidech nezapadají. Pro takto narozené dítě to v převážné většině zemí znamená, že bude v mnoha případech vystaveno násilné a donucovací lékařské intervenci. Rodiče jsou tak často postaveni před situaci, kdy se pod tlakem mají rozhodnout, zda odsouhlasí lékařský zákrok, kterým bude tato intersexuální variace odstraněna, aby mohli pro své dítě získat potřebné doklady totožnosti. [7] Z podstaty věci jsou tyto zákroky ve většině případů nevratné a daná intersex* osoba je vystavena doživotnímu následku cizího rozhodnutí, ke kterému nikdy nedala souhlas. Tento následek se u daných osob může projevovat psychickými onemocněními, traumatem, bolestmi, neplodností či ztrátou sexuálního libida. [8] Další důsledek, který nesmí být opomíjen, spočívá v umělém přiřazení pohlaví dítěti, jež se stává rozhodujícím právním a společenským faktorem, který je ve spoustě zemích velmi obtížně měněn, a zároveň určuje budoucí vývoj jedince. [9]
Dalším palčivým problémem je často nedostatečná informovanost rodičů o jednotlivých zákrocích i z toho důvodu, že mohou být tyto zákroky, ať už akutně chirurgické či kosmetické povahy, navrhované jako jeden celek. [10] Mnohé z nich jsou často zbytečné a založené jen na potřebě jasného a zřejmého určení pohlaví jednotlivce. Tato potřeba může vést až k nesdělování kompletních informací ohledně trvalých následcích či možných řešení daného problému, který často ani nemusí být problémem jako takovým, pouze se tak jeví někomu, kdo o problematice není dostatečně informován. Vracíme se tak k dopadům vyplývajícím z nízké popularizace tohoto tématu včetně nedostatečné snahy společnosti vzdělávat se v oblastech lidských práv.
Jsem přesvědčena, že povědomí o intersex* osobách v posledních letech postupně zlepšuje, a to zejména díky aktivistům zabývajících se problematikami LGBTQI+. Nicméně uvedené problémy přetrvávají a jen pouhá hrstka států implementovala doporučení mezinárodních orgánů, jako je například již druhá publikace s názvem Born Free and Equal sepsána pod vedením Vysoké komisařky OSN Michelle Bachelet. [11] Obecně vzato lze říci, že pozice Spojených národů je v dané oblasti velmi progresivně orientovaná. Mimo zmíněnou publikaci je důležité vyzdvihnout celou kampaň se stejnojmenným názvem, či později navazující první setkání odborníků jak z řad OSN, tak široké veřejnosti v oblasti práv intersexuálních osob, vyzývající vlády k ukončení nedobrovolných chirurgických zákroků. [12]
Nechci však ve svém článku opomíjet postavení i jiných mezinárodních organizací, jakou je Evropská unie či Rada Evropy, jejichž činnost v posledních letech také přispěla ke zvyšování povědomí o těchto problémech. Zmíním například odborný článek Agentury Evropské unie pro základní práva se zaměřením na situaci v oblasti práv intersex* osob z roku 2015 [13], či usnesení Evropského parlamentu o právech intersexuálních osob z roku 2019. [14] Podrobná analýza tématu byla také vypracována Komisařem pro lidská práva Rady Evropy, ve které se věnuje jednotlivých problémům v oblasti základních lidských práv intersex* osob, a mimo jiné i návrhům jejich řešení. [15] Výčtem dokumentů zaměřených na tuto problematiku bych ráda ilustrovala pozitivní vývoj vedoucí nejen k vyššímu povědomí vůbec o tom, kdo intersex* osoby jsou, a jakým problému denně čelí, ale také pozici jednotlivých států, které sehrávají klíčovou roli v řešení těchto problémů.
Dostáváme se však k základní otázce, zda se tyto praktiky dají považovat za genderové násilí, kruté a nelidské zacházení, či dokonce mučení. Věřím, že z výše uvedeného je zřejmé, že nejedna mezinárodní organizace včetně jejich představitelů se k této otázce vyjadřuje velmi jasně a rozhodně. Mezinárodních legislativních dokumentů upravující zákaz mučení je celá řada. Z těch právně závazných lze zmínit například Evropskou úmluvu pro lidská práva, která v čl. 3. tento zákaz zakotvuje. [16] Avšak jak konstatoval Evropský soud pro lidská práva například v rozsudku M v. France, 42821/18, ze dne 26. dubna 2022, aby daný zásah do osobní integrity, např. právě v rámci nadbytečných chirurgických zákrocích prováděných na intersex* osobách, byl žalovatelný dle čl. 3, musí tento zásah dosáhnout určitého stupně intenzity. Ačkoliv soud konstatoval, že akt lékařské povahy, který nevychází ze souhlasu samotného pacienta, se dá považovat za problém spadající pod čl. 3, v daném případě byla stížnost odmítnuta z důvodu nevyčerpání veškerých opravných prostředků stěžovatelkou. Těžko tedy říct, jak by finálně rozsudek dopadl, a to z toho důvodu, že soud si vyhradil otázku určit, zda by se jednalo o porušení čl. 3 v případě, že by stížnost byla přípustná.
Důvod, proč jsem se rozhodla sepsat tento článek, spočíval ve snaze zvýšení povědomosti o intersex* osobách, vyvolání diskuse, ale hlavně v potřebě nalézt efektivní řešení aktuálního lidskoprávního problému. Ve výše zmíněných stanoviscích se pracuje s doporučeními různého typu a z různých oblastí. Jedná se například o legislativní zákaz chirurgických zákroků intersexuální povahy bez souhlasu daného pacienta, na kterém má být zákrok proveden. Doporučeny jsou ale i opatření měkčí a obecnější povahy, jako je zajištění přístupu ke spravedlivému zadostiučinění či uznání genderové identity osob. [17] Českou republiku za zářný příklad země, která do svého právního řádu doporučení implementovala, zatím bohužel považovat nemůžeme, nicméně alespoň v některých evropských zemích se situace pomalu obrací k lepšímu.
Doporučená citace: Neničková, Sára Eva, Chirurgické zákroky na intersex* osobách aneb moderní forma mučení, CHR - Studentský blog, 17/12/2023, https://www.chrprfcuni.com/post/chirurgické-zákroky-na-intersex-osobách-aneb-moderní-forma-mučení
[1] FACT SHEET Intersex. Online. In: Office of the High Commisioner. United Nations for LGBT Equality: Free & Equal. Dostupné z: https://www.unfe.org/wp-content/uploads/2017/05/UNFE-Intersex.pdf. [cit. 2023-12-13]
[2] OHCHR TECHNICAL NOTE ON THE HUMAN RIGHTS OF INTERSEX PEOPLE: HUMAN RIGHTS STANDARDS AND GOOD PRACTICES. Online. In: United Nations Human Rights: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/sites/default/files/2023-11/ohchr-technical-note-rights-intersex-people.pdf. [cit. 2023-12-13].
[3] Human Rights Violations Against Intersex People: A Background Note. Online. In: . United Nations Human Rights: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Issues/Discrimination/LGBT/BackgroundNoteHumanRightsViolationsagainstIntersexPeople.pdf. [cit. 2023-12-14].
[4] MORON-PUECH, Benjamin. The emergence of intersex as a protected category in international law. Online. In: École thématique. Nizozemí. Dostupné z: https://hal.science/hal-02897876 [cit. 2023-12-15].
[5] Rada Evropy, Rezoluce 1952 (2013), Právo dětí na fyzickou integritu, důvodová zpráva, Dostupné z: https://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/Xref-XML2HTML-en.asp?fileid=20174 [cit. 2023-12-15].
[6] GINA. The Terminology of Intersex. Online. In: . Organization Intersex International. Dostupné z: http://oiiinternational.com/2602/terminology-intersex/. [cit. 2023-12-16].
[7] Human Rights Violations Against Intersex People: A Background Note. Online. In: . United Nations Human Rights: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Issues/Discrimination/LGBT/BackgroundNoteHumanRightsViolationsagainstIntersexPeople.pdf. [cit. 2023-12-15].
[8] OHCHR TECHNICAL NOTE ON THE HUMAN RIGHTS OF INTERSEX PEOPLE: HUMAN RIGHTS STANDARDS AND GOOD PRACTICES. Online. In: United Nations Human Rights: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/sites/default/files/2023-11/ohchr-technical-note-rights-intersex-people.pdf. [cit. 2023-12-15].
[9] PURAS, Dainius. Right of everyone to the enjoyment of the highest attainable standard of physical and mental health : note / by the Secretary-General. Online. In: Report of the Special Rapporteur on the Right of Everyone to the Enjoyment of the Highest Attainable Standard of Physical and Mental Health. United Nations. Secretary - General. Dostupné z: https://www.ohchr.org/en/documents/thematic-reports/right-everyone-enjoyment-highest-attainable-standard-physical-and-mental. [cit. 2023-12-15].
[10] Human rights and intersex people: Issue paper. Online. In: . Council of Europe: Commisioner for Human Rights. Dostupné z: https://rm.coe.int/16806da5d4. [cit. 2023-12-15].
[11] Sexual Orientation, Gender Identity and Sex Characteristics in International Human Rights Law. Online. In: United Nations: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/en/publications/special-issue-publications/born-free-and-equal-sexual-orientation-gender-identity-and. [cit. 2023-12-15].
[12] Human Rights Violations Against Intersex People: A Background Note. Online. In: . United Nations Human Rights: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Issues/Discrimination/LGBT/BackgroundNoteHumanRightsViolationsagainstIntersexPeople.pdf. [cit. 2023-12-15].
[13] The fundamental rights situation of intersex people. Online. In: European Union Agency for Fundamental Rights. Dostupné z: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2015-focus-04-intersex_en.pdf. [cit. 2023-12-16].
[14] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. února 2019 o právech intersexuálních osob, In Úřední věstník Evropské Unie. 2020/C 449/19 [online]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52019IP0128. [cit. 2023-12-16]
[15] Human rights and intersex people: Issue paper. Online. In: . Council of Europe: Commisioner for Human Rights. Dostupné z: https://rm.coe.int/16806da5d4. [cit. 2023-12-16].
[16] Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Rada Evropy, [online]. Dostupné z: https://www.echr.coe.int/documents/d/echr/convention_ces. [cit. 2023-12-16]
[17] OHCHR TECHNICAL NOTE ON THE HUMAN RIGHTS OF INTERSEX PEOPLE: HUMAN RIGHTS STANDARDS AND GOOD PRACTICES. Online. In: United Nations Human Rights: Office of the High Commisioner. Dostupné z: https://www.ohchr.org/sites/default/files/2023-11/ohchr-technical-note-rights-intersex-people.pdf. [cit. 2023-12-16].
Commentaires